Šangalovo akvárium
Jednotlivé vlastnosti(nebo co) vody: O přípravcích na úpravu vody:
Testy akvariiní vody:
Do chemie moc nezasahovat, ale něco na měření mít - ANO.
Testů je k dostání celá řada, levné drahé, jaké které jsou nevím.
Já mám něco jako sadu od aquar:
CM test - (Calcium+Magnesium) - DH (celková tvrdost vody)
KNK test - UT - uhličitanová tvrdost vody
Nitrit test - NO2 - Dusitany
Nitrat test - NO3 - Dusičnany
CL test - chlor
Cu test - Měď
AM test - Amoniak
a od Rataje:
Fe - test - Železo
pH - test - tento se mně líbí
Teplota vody
Teplotu musíš přizpusobyt rostlinám a rybám co chováš, ale 24st. C vyhovuje většině "normálních" ryb a rostlin.
Barva vody
Překvapivě 100% průzračná a čirá voda není vůbec dobrá. Voda by měla být zabarvena malinko do žluta či hněda(pro nás s porušeným barvocitem: něco jako hnědožlutá). 100% čirá voda je známkou něčeho nekalého, samozřejmě po zřízení nádže můžeš mít nějakou dobu vodu čirou, když pomine prvotní zákal.
Vodní tok (pohyb vody)
Jaké proudění v akváriu zvolíme, záleží hodně na rybkách co chováme. Obecně by sa dalo říct, že pohyb vody pro většinu rostlin škodí, zvláště pro dlouholisté (Valisneria, Sagitaria apod.). Proud vody vzniká většinou díky vyústění filtru, proto je potřeba vyústění nastavit tak, aby's proud nasměroval, tam kam potřebuješ (většinou podél delší stěny nádrže) a aby byl v rozumné mezi. Já sám jsem k vůli silnému proudu od filtru upravil jeho vyústění.
PH - kyselost vody
Kyselost/zásaditost vody. PH 7.0 = neutrální reakce. Co a jak způsobuje kyselou či zásaditou reakci vody si najdi v knížkách. Optimální pro společné akvárium je podle literatury rozmezí 6.5 - 7.5, já bych to zůžil na 6.5 -7.2.
Na kvalitu vody obecně, má vliv složení dna, pokud tam nahážeš lastury, či vápenec, tak nečekej že vodu dostaneš pod PH 7.
Jak okyselit vodu - já bych volil přírodní způsob(chemii jsem už zkusil a už nechcu) a to rašelinový výluh nebo filtraci pře rašelinu zakoupenou v akvaristice a k tomuto účelu připravenou. Pomocí filtrace přes rašelinu se PH upravuje postupně, ale rašelina se časem "vypotřebuje" a PH, když k tomu bude mít důvod začne zase stoupat.
Jak zvýšit PH je daleko snažší a většinou stálejší, stačí do vody hodit kousek vápence, ale většinou je PH potřeba snížit než zvýšit.
Na začátku jsem již psal, že bych radši PH nechal takové jaké je nebo ho jen nepatrně ovlivňoval, protože kde budeš furt brát vodu ??? - z vodovodu(teda většinou) - tím pádem bys ji musel neustále upravovat k obrazu svém a jednou se sekneš :(.
Nesporně je třeba upravovat PH pokud chceš rybky odchovat, ale to je jiná záležitost.
DH - celková tvrdost vody
Tvrdost vody je většinou svázána s PH - čím tvrdší tím zásaditější. Tvrdost rozlišujeme na celkovou tvrdost a uhličitanovou tvrdost.
O zvýšení tvrdosti se tady rozepisovat nebudu - nalej vodu ze studny - většinou je potřeba tvrdost snížit, ale zas bych to pro společné akvárium nepřeháněl, měl bys s tím moc starostí.
Tvrdost se měří v "jakýchsi" německých stupních (já totiž jiné neznám, proto "jakýchsi" - to přenecháme chemikům, nebo koňovi - ten má větší hlavu). Pokud máš ve vodovodu vodu do 20 st.(ne celsia), tak bych s tím ani nic nedělal, snad jen zvolil nějakou rostlinku "žeroucí" vápník a tím změkčujicí vodu viz dále.
Postupy na změkčení vody:
UT (uhličitanová tvrdost vody)
Jedna se o obsah uhličitanů ve vodě nebo co. Důležité je že z této hodnoty a z hodnoty PH jsme schopni určit obsah CO2 ve vodě. Jak známo rostliny lapají CO2 a vylučují O2 při fotozyntéze (za dostatečného světla). Takže aby jsme neudusily rostlinky je potřeba mít určitý obsah CO2 ve vodě. Kolik určují různé tabulky. Mám v tom trochu zmatek kolik je optimum, protože každý doporučuje malinko něco jiného a navíc Ratajův test ukazuje trochu jiné hodnoty jak test od aquar. Moc mně to netrápí, protože se mně obsah CO2 pohybuje podle obou testů v optimální mezi (spíš malinko míň). Začal bych to řešit až bych viděl nějaký problém u rostlinek.
Osobně to vidím takto a mám vyzkoušeno, že pokud použiju Ratajův test a vyjdu z jeho tabulky nebo použiju test od aquar a vyjdu s tabulky a budu ignorovat hodnoty, tak zjistím, že obojí se dostává do správné meze.
Můj názor je že Ratajův test(respektive tabulka) je pro jednoduchost moc očesaný(á) - třeba se pletu.
Co se týká doplňování CO2 do vody, tak já "nebublu". Jen zpočátku jsem do vody doplňoval CO2 pomocí sifonové láhve - vice v sekci rostliny.
NO2 - Dusitany
Opíšu zde jen specifikaci od firmy aquar ke svému testu. Myslím, že je dostatečně výstižná a pravdivá. Ode mně je tolik, že pokud budeš týdně měnit část vody a máš v pořádku filtr, tak by ke zvýšení hladiny dusitanů nemělo dojít. Testuju jenom tak ze srandy, ale kdyby se něco dělo, tak mně může tento test napomoct k určení příčiny.
Dusitany jsou velmi toxické pro všechny ryby. Vznikají rozkladem organických látek živočišného původu a jsou ukazatelem nevhodného režimu krmení, nedostatečné funkce biologických filtr a nedostatečné výměny vody v akváriu. Pravidelným měřením obsahu dusitanů ve Vašem akváriu zamezíte mnohdy citelným ztrátám.Zpět na začátek dokumentu
NO3 - Dusičnany
Opíšu zde jen specifikaci od firmy aquar ke svému testu. Myslím, že je dostatečně výstižná a pravdivá. Ode mně je tolik, že pokud budeš týdně měnit část vody a máš v pořádku filtr, tak by ke zvýšení hladiny dusičnanů nemělo dojít. Testuju jenom tak ze srandy, ale kdyby se něco dělo, tak mně může tento test napomoct k určení příčiny.
Dusičnany vznikají rozkladem organických látek živočišného původu a jsou produktem poslední fáze nitrifikačních pochodů v akváriu. Jejich hromadění je ukazatelem nedostatečné filtrace vody, nevhodného režimu krmení a nedostatečné výměny vody v akváriu. Některé skupiny ryb např. Cichlidae(Symphysodon discus), Loricaridae (Ancistrus sp., Loricaria sp.) a další potřebují pro vývoj jiker a plůdku vodu bez obsahu dusičnanů. Pravidelnou kontrolou obsahu dusičnanů podporujeme zdravý vývoj ryb.Zpět na začátek dokumentu
Amoniak
S tímto parchantem nemám žádné zkušenosti, jen z literatury vím, že je to potfora zákeřná a že se dá do vnějších filtrů zakoupit odbourávač amoniaku a, že s ním někteří výrobci odbourávačů amoniaku straší, ale já se nedám.
Když tak počítám, tak jsem se dopočítal, že když se zvednout Dusičnany a Dusitany, tak ten parchant je tam automaticky taky, ale nejsu si jistý, zeptejte se někoho chytřejsího. Test na něj mám, ale když o tom houby vím, tak ho mám abych ho měl a tím to končí. Zase si myslím, že na něj stačí pravidelná výměna vody - 20% 1x týdně nebo aspoň 1x za 14dnů + dobrá biologická filtrace vody.
Měď - nepodceňuj
Měď je pro rybky hodně toxická a v dnešní době, je už dost domácností s měděným rozvodem vody a pokud budeš neustále doplňovat vodu, tak se ti může stát, že si v akváriu začneš hubit šneky, což je povzbudivé, ale následně i ryby, což už tak povzbudivé není.
Opět výtažek od aquar - říká to samé(podobné) co se dočtete jinde, ale nemusím to opisovat :)
V přirozených vodách se měď nachází jen ve stopách maximálně od 0 - 0,03 mg/l. Pro ryby je měď velmi toxická. Přesto se její sloučeniny používají ve vodním hospodářství a v akvaristice, kde jsou součástí komerčně vyráběných léčiv pro potlačení růstu sinic, řas, parazitických prvoků, láčkovců a plžů. Toxicita mědi v mg Cu 2+/ litr: Od 0,0005 do 0,001 - nastává hynutí láčkovců - nezmarů od 0,004 - nastává hynutí ploštěnek a pijavek od 0,015 do 0,020 - nastává hynutí měkkýšů ( plovatek). Koncentrace mědi od 0,06 do 0,15 mg/l brzdí rozvoj prvoků např. Piscinoodinium pillularis, Chilodonella sp. Tetrahymena sp. a dalších jednobuněčných živočichů.Nevím jakým způsobem se z vody uvolňuje, jestli vůbec.
Železo, ale né moc
Železo je jeden s prvků, kterého by chtěly rostliny víc než je zdrávo pro ryby. Rataj doporučuje 0.3mg/l - chce aby jste měli hezké rostlinky, ale rybičky už koncentraci nad 0.2 nemají tak ůplně rády - něco se jim děje s žábrami(najdi si v odborné literatuře), proto bych volil kompromis 0.15-0.2mg/l. Asi tak aby Ratajuv test se maličko zabarvil.
Železo se dodává do vody s hnojivy, ale je tu i sporná možnost přihodit do vody(do dna) důkladně očištěné hřebíky(ty nemají moc velké příměsi jiných legujících prvků). Možná by někdo namítal, že snad se železo v takovéto formě nenaváže správně kdoví na co, ale já mám 3 stovky hřebíky ve dně a myslím si, že to pomáhá. Testem to tak jednou za 14dnů kontroluji. Rostlinky rostou docela hezky.
Chlor
No každý vime, že chlor nám přidávají do pitné vody, aby vyhubily vše živé v ní, takže asi to nejlepší do akvária to není. Ale chlor je ve vodě obsažen jako plyn a tudíž má tu hezkou vlastnost, že vyprchá.
Voda stačí odstát přes noc a koncentrace chloru se značně sníží. Testem jsem si potvrdil to co jsem si myslel, že pokud jsme na téměř na konci vodovodního řádu, tak už tam skoro žádný chlor nemáme, protože cestou "vyšuměl". Takže když doplňuju vodu, tak ju jen prudce napouštím, ať ještě něco zmizi a po chvíli ju v klidu dolévám do akvária. Samozřejmě situace by byla trochu jiná pokud bych vyměňoval třeba 75% vody, ale to by už stejně byl šok z mnoha dalšími příčinami.
O2
Pokud je dobře zarostené akvárium, rozumný počet ryb a teplota do 26st. C, tak ho tam bude vždycky dost a není třeba "vzduchovat". Situace je určitě jiná, pokud v akvárii nejsou živé rostlinky, ale i tam než vzduchovat bych radši doporučil umístnit výústění filtru nad hladinu. Jakmile se hladina rozvlní, vznikne několikanásobně větší plocha, která si kyslík sama ulapí.
CO2
Já "nebublu". CO2 je pro rostlinky důležité viz. také UT - uhličitanová tvrdost vody, ale připadá mně, že se v poslední době aplikace CO2 do vody přeceňuje, stejně jak chemoterapie v medicíně - jsou v tom prachy a je to dobrý kšeft. Možná časem změním názor.
Dle mého je potřeba mít nějaké rybky, dostatek světla, NEpoužívat vzduchovací kamínek a vyustění filtru pod hladinou vody. Tím nedojde k překysličení vody vnějšími vlivy a CO2 bude dostatek. Můžeš se mnou nesouhlasit, mužeš proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno co proti tomu můžeš dělat. Situace je trochu jiná, pokud zakoupíme rostlinky pěstovné nad vodou. Pro počáteční adaptaci bych trochu CO2 přidal.